15. 03. 2010

Opatrným a rozumným chováním, především. Přes všechnu obezřetnost se však, vis major, stávají i neblahé události. Vedle citového strádání jsou pozůstalí postiženi také finančně. Zvlášť tehdy, pokud šlo o osobu v rodině ekonomicky významnou.

Jsou-li vybudovány dostatečné vlastní zdroje nezávislého příjmu, pak je po této stránce vystaráno. V opačném případě je potřeba použít zdroje cizí, přičemž nejrozumnější variantou je životní pojištění. Při jeho sjednávání je třeba se vyhnout některým nedostatkům, jak si můžete přečíst v článku Šest chyb, kterých se lidé dopouštějí v životním pojištění, uveřejněném na serveru Peníze.cz.

Klíčovou záležitostí při sjednávání pojištění je určení správné pojistné částky. Ve zmíněném článku naleznete radu, podle níž je třeba uvažovat o dvou až pětinásobku čistého ročního příjmu. Toto pravidlo je poměrně jednoduché a můžete se s ním často setkat v doporučení mnoha pojišťovacích poradců. Potíž je v tom, že nemáte žádné vodítko, podle nějž patřičný násobek zvolit právě ve vaší situaci. To za prvé. Druhou otázkou zůstává, co bude pozůstalá rodina dělat po uplynutí této doby. Tedy například, pokud jste zvolili trojnásobek ročního příjmu, po třech letech peníze dojdou - a co pak?

Rozhodně je několikanásobek ročních příjmů lepší, než průměrná pojistná částka na smlouvách českých občanů. Ta se pohybuje někde kolem tří set tisíc korun a pokud se opravdu stane neštěstí, pak jsou takové peníze jen velmi chabou náplastí na otevřenou ránu rodinného hospodaření. Pojďme se tedy podívat, jak bychom se mohli dobrat racionálnějšího určení patřičné hodnoty.

Mějme rodinu s čistým měsíčním příjmem manžela ve výši 20 000,-Kč, manželky ve výši 15 000,-Kč. Běžné měsíční náklady přitom činí cca 30 000,-Kč. V těchto nákladech jsou zahrnuty i splátky hypotéky ve výši 5 000,-Kč, přičemž dluh je pojištěn patřičným pojištěním s klesající pojistnou částkou.

Co se přihodí ve financích, pokud zemře manžel? Běžné náklady poklesnou, nikoli však o polovinu, nýbrž pouze o 20 – 30%. Pro jednoduchost a také pro vyšší zajištění počítejme pokles o 20%. To se netýká splátky hypotéky, kterou pro toto zajištění nebereme v úvahu – hypotéka je pojištěna zvlášť (ideálně na oba manžele podle poměru jejich příjmů). Po dvacetiprocentním snížení zbývají tedy náklady rodiny ve výši 24 000,-Kč. Manželka vydělává 15 000,-Kč, nezajištěno je 9 000,-Kč měsíčně.

Jak velká tedy má být pojistná částka, aby generovala rodině potřebný doplněk příjmu? Pokud uvážíme, že průměrný roční výkon balancované investice činí cca 6%, získáme z jednoho milionu přibližně 5 000,-Kč měsíčního příjmu. Pro zajištění manžela zvolíme proto pojistnou částku 2 000 000,-Kč a máme ještě tisícovku měsíčně navíc.

Pro zajištění manželky je výpočet obdobný, s určitým dodatkem. Jsou-li běžné náklady po snížení o 20% ve výši 24 000,-Kč a manželův příjem činí 20 000,-Kč, bude nezajištěná část 4 000,-Kč za měsíc. Pojistná částku pro manželku proto bude 1 000 000,-Kč, opět ještě s rezervou v příjmu 1 000,-Kč. U žen je však ještě zapotřebí přihlédnout k tomu, zda mají v péči malé děti. Pokud ano, je vhodné navýšit pojistnou částku o jeden milion (pět tisíc měsíčního příjmu) za každé dítě do tří let věku. Jinak se bude muset o malé děti starat manžel a těžko bude schopen nadále vydělávat tolik, co doposud. Jestliže však bude mít k dispozici příjem z pojistné částky, může si potřebné služby nakoupit.

Stanovené pojistné částky poté snížíme o hodnotu majetku, který může nebo již nyní vytváří nezávislý příjem: kapitálový majetek, nemovitosti k pronájmu, vlastní podnik či podíly na cizím podnikání.

V této chvíli si již dokážete vypočítat optimální pojistné částky podle své finanční situace. Dobré pojištění něco stojí, odměnou však je dostatečné zabezpečení rodiny. A jak bude narůstat, díky patřičným investicím, hodnota vašeho nezávislého majetku, potřebné pojistné částky a tím i pojistné budou neustále klesat. Ve finále pak budete pojišťovnou sami sobě.