02. 07. 2012

V souvislosti s medializací penzijní reformy stále více lidí přemýšlí o tom, jak se vlastně v důchodu budou mít.  A to je dobře. Je to totiž první krok, který je nutný udělat k tomu, abychom v penzi žili podle svých představ. Příjem od státu bude z pohledu zajištění životní úrovně, na jakou jsme zvyklí, hrát stále menší roli. Je nutné jej vnímat jako bonus navíc, který i z pohledu vývoje lidstva si užíváme velmi krátkou chvíli. Něco málo přes sto let. Se vznikem sociálního státu je spojován Otto von Bismarck, který v roce 1881 zavedl nový systém sociálního pojištění a to se stalo vzorem i pro ostatní země.

Bismarck udělal velmi chytrý krok. Popral se s něčím, co teprve o šedesát let později definoval Abraham Harold Maslow ve svojí pyramidě potřeb. V našich životech máme různé potřeby. U každého z nás jsou jiné, ale podle Maslowovy pyramidy potřeb je právě potřeba jistoty hned na druhém místě. Hierarchické uspořádání potřeb v pyramidě vychází z principu, že potřeby v tomto systému uvedené jako vyšší, jsou uspokojovány teprve tehdy, když jsou alespoň do určité míry uspokojeny potřeby nižší. V tomto smyslu jsou seřazeny od základních potřeb takto:

1. Fyziologické potřeby (potravy, spánku, odpočinku, bydlení, sexu)
2. Potřeby jistoty (bezpečí, ochrany)
3. Potřeba lásky, sounáležitosti (přijetí druhými, přátelství)
4. Potřeby ocenění, uznání, úcty
5. Potřeby seberealizace (rozvoje potenciálu jedince)

Jak je z tohoto seřazení patrno, Bismarck dal lidem to, co je lidmi vnímáno jako jedna z nejdůležitějších potřeb. Dal jim pocit jistoty. Jistoty, že neumřou hlady v případě nemoci, invalidity nebo stáří. Od té doby jsme prošli velmi dynamickým vývojem, který přinesl obecné zvýšení životní úrovně a sociální dávky od státu jsou více vnímány jako pomoc k zajištění životní úrovně v situacích, kdy dojde ke ztrátě nebo snížení schopnosti vydělávat. Ale není to tak. Povinností státu není zajistit rovnost všech občanů v příjmech a majetku. Povinností státu je zajistit rovnost příležitostí a zajistit to, aby fungovala stejná pravidla pro všechny. Za svůj blahobyt je primárně odpovědný každý z nás. Druhý krok k zajištění slušného příjmu v důchodu by se mohl jmenovat takto: Vnímejte příjem od státu "Bismarckovsky".

Třetí krok se jmenuje: Mějte finanční plán

V každém rodinném rozpočtu figurují příjmy a výdaje. A právě výdaje jsou tím, co nám vlastně definuje naši životní úroveň. Když vypadne příjem, není na výdaje a klesá životní úroveň. Výpadky příjmů lze rozdělit do dvou kategorií. Jedna kategorie jsou výpadky nahodilé. Tedy ty, ke kterým nemusí vůbec dojít. Může to být nemoc, ztráta zaměstnání, nepovedené podnikání nebo invalidita. Když k těmto událostem nedojde, je to prima. Když se něco z toho přihodí, je nutné mít připravené řešení. Jeho absence vede ke snížení životní úrovně. Druhou kategorií jsou výpadky plánované. To jsou ty, ke kterým určitě dojde. Jedním z nich je situace, kdy se nám nebude chtít nebo nebudeme moci pracovat. A to čeká každého z nás. A na tuto dobu je dobré naplánovat diverzifikovaný pasivní příjem. Může to být příjem z pronájmu, dividenda, finanční rezerva, kapitálová investice nebo modernější podoba „vejminku“ – příjem z prodaného nebo přenechaného podnikání.

Pro případné dotazy nebo pomoc s finančním plánem neváhejte využít kontaktů na tomto webu.