31. 8. 2014

O tom, že je náš důchodový systém dlouhodobě neudržitelný, jste asi již něco slyšeli. Ovšem zarážející je fakt, že některé evropské země, donedávna postiženy ekonomickými problémy, začaly svůj důchodový systém strukturálně řešit, čemuž nakonec odpovídají i výsledky. Co tedy děláme špatně?

Před několika týdny vydala společnost Allianz studii, v níž se zabývá mírou neudržitelnosti důchodového systému. Nejhůř dopadlo Thajsko, hned za ním se umístila Brazílie a Japonsko. Nejlépe jsou naopak hodnoceny státy jako Švédsko, Nový Zéland či Austrálie.

Populační křivka hovoří neúprosně

Neudržitelnost důchodového systému se vypočítává z demografických statistik, přičemž dosti podstatnou roli hraje i výše hrubého domácího produktu. Nesmírně zajímavé a odstrašující zároveň je postavení Japonska. Právě tato země má jednu z nejstarších populací na světě a stále stárne. Je proto zřejmé, jak nesmírně důležité bude do budoucna reagovat na zvyšující se poměr počtu důchodců k lidem v produktivním věku. Právě umístění Austrálie, která je průkopníkem soukromého spoření a penzijního připojištění, dává naději i dalším státům.

O dlouhodobé neudržitelnosti se nejenom v politické a ekonomické sféře hovoří řadu let. S řešením přišla i naše republika, která zavedla II. a III. pilíř důchodové reformy. Komise vládních odborníků však navrhuje úplné zrušení druhého pilíře s účinností od roku 2016. V třetím pilíři, neboli penzijním připojištění, neustále dochází k mírnému úbytku klientů.

Švédsko jako vzor zdravě fungujícího důchodového systému

Příkladem zdravě fungujícího důchodového systému může být právě Švédsko. Tato severská konstituční monarchie postavila svůj systém na třech pilířích, přičemž jej neustále zdokonaluje. V prvním pilíři zaměstnanci odvádí 18,5 % z hrubého příjmu. Tyto odvody si zaměstnavatel a zaměstnanec rozdělí napůl. Druhý pilíř je tvořen zaměstnaneckými fondy. A třetí představují soukromé spořicí účty.

Přestože se naše republika umístila na celkem slušném devatenáctém místě při hodnocení neudržitelnosti důchodového systému, měli bychom se mít na pozoru. Ze statistik totiž vyplývá, že jsme oproti minulému výzkumu, který byl prováděn v roce 2011, klesli o tři příčky. Vezmeme-li v potaz místní nepříliš příznivou demografickou situaci, je hodnocení zvyšující se míry rizika vcelku pochopitelné. Myslet si přitom, že se situace změní k lepšímu, by bylo velice lehkovážné.

Nastartované reformy zvyšují udržitelnost

O tom, že je skutečná kooperace politiky a ekonomických subjektů rozhodující, svědčí i postavení zemí, jakými jsou Turecko, Rumunsko či Řecko. Právě tyto státy se ve studii vyšvihly o několik příček nahoru. Nastartované reformy a spolupráce se soukromými finančními institucemi jsou jednou z možností jak udržet důchodový systém.

Ono částečné ochladnutí zájmu o III. pilíř může klientům paradoxně pomoci. Snaha finančních institucí o znovuzískání důvěry by mohla penzijní připojištění ještě více zvýhodnit, respektive přinést bonusy, věrnostní programy či podporu. Mimo to jsou na tahu zaměstnavatelé a politici.